|
| |
|
|
Vojensko-politické aspekty sovětské invaze do ČSSR v srpnu 1968
Čížek, Martin ; Reiman, Michal (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent) ; Kudrna, Ladislav (oponent)
Práce se zabývá vojensko politickými důvody snahy Sovětského svazu dlouhodobě rozmístit své jednotky na československém území a s tím spojenými příčinami vojenského zásahu pěti armád Varšavské smlouvy proti ČSSR na pozadí celkové mezinárodně politické situace. Mezi nejdůletitější patří vojensko strategická situace ve střední Evropě v 60. letech, problematika jaderných zbraní a jejich nosičů. Samostatná kapitola je věnována sovětským pokusům o rozmístění svých jednotek na území ČSSR ještě před operací Dunaj. Závěrečná kapitola se zabývá reorganizací ČSLA, vytvořením CGV a reakcí NATO na změněnou koncentraci vojsk na hranicích obou bloků.
|
|
| |
|
|
Transport infrastructure and its impact on the economic growth in the EU
Peterka, Adam ; Pleticha, Petr (vedoucí práce) ; Cahlík, Tomáš (oponent)
Hlavním cílem této práce je určit jestli existuje vztah mezi dopravní infrastruk- turou a ekonomickým růstem. Toto téma bylo diskutováno v mnoha studiích, ale žádná relevantní studie nerozlišovala mezi rozdílem dopadu u státu pod his- torickým vlivem Sovětského svazu. K ověření dopadu byla analyzována data délky silnic, dálnic a železnic na obyvatele pro 27 států Evropské Unie pro roky 1995 až 2017 s ohledem na historický vliv Varšavské smlouvy u jednotlivých států. Práce pro analýzu používá produkční funkci a výsledky ukazují pozitivní vliv dálnic a železnic na růst HDP na obyvatele. Klíčová slova dopravní infrastruktura, ekonomický růst, produkční funkce, Varšavská smlouva, železnice, silnice, kapitál Název práce Dopravní infrastruktura a její dopad na ekonomický růst v EU
|
|
|
Nicolae Ceauşescu a jeho postoj ke vpádu vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR v 1968
Fialová, Adéla ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rumunskou politikou v období 60. let minulého století, která se vyznačovala snahou o nezávislost na sovětském režimu. Práce se zaměřuje především na postoj tehdejšího generálního tajemníka Rumunské komunistické strany Nicolae Ceauşeska na invazi vojsk pěti států Varšavské smlouvy do Československa. Formou historické analýzy práce zkoumá vývoj samostatného rumunského postoje v rámci socialistickým států, události předcházející intervenci a konečně rumunský postoj k invazi do Československa, jeho důsledky jak na poli domácím, tak zahraničním. Práce v závěru nastiňuje vývoj Ceauşeskovy politiky až do počátku 70. let. Cílem práce je zodpovědět na otázku, co byly příčiny odsouzení intervence, z jakých důvodů se Rumunsku intervence neúčastnilo a jaké byly dopady tohoto kroku.
|
|
|
Vývoj rumunsko-sovětských vztahů v 50. a 60. letech 20. století
Nakládal, Tomáš ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šisler, Filip (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vztahy mezi Rumunskem a Sovětským svazem v 50. a 60. letech 20. století. Zkoumá, jaké faktory měly vliv na vztahy mezi Bukureští a Moskvou. Po smrti J. V. Stalina došlo k uvolnění vztahů v rámci východního bloku. Rumunští komunisté pod vedením Gheorgiu-Deje měli ambiciózní plány na industrializaci země, které jim měly zajistit národní svrchovanost. Klíčovým prvkem byl odchod sovětských jednotek ze země v roce 1958. Chruščovova kritika kultu osobnosti J. V. Stalina a politika mírové koexistence se západem umožnila, aby Rumunsko začalo razit svou vlastní cestu k socialismu, která spočívala v polycentrickém vnímání komunistického hnutí, národní suverenitě a nezávislosti. Ke sporům mezi oběma zeměmi došlo nejen v bilaterálních vztazích, ale i v mezinárodních organizacích východního bloku - v RVHP a ve Varšavské smlouvě. Nepřijatelný byl pro Rumuny sovětský návrh na hospodářskou specializaci, i na transformaci Varšavské smlouvy v nadnárodní orgán. Podporu pro vlastní hospodářské plány se snažilo Rumunsko najít u maoistické Číny. Svou odmítavou pozicí k sovětským návrhům se Rumunsko vymykalo od většiny ostatních socialistických zemí v Evropě. Po nástupu Ceauşesca ještě více zesílil nacionální faktor ve vztazích vůči SSSR. Zcela odlišnou roli od ostatních zemí Varšavské...
|
|
|
Vojensko-politické aspekty sovětské invaze do ČSSR v srpnu 1968
Čížek, Martin ; Reiman, Michal (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent) ; Kudrna, Ladislav (oponent)
Práce se zabývá vojensko politickými důvody snahy Sovětského svazu dlouhodobě rozmístit své jednotky na československém území a s tím spojenými příčinami vojenského zásahu pěti armád Varšavské smlouvy proti ČSSR na pozadí celkové mezinárodně politické situace. Mezi nejdůletitější patří vojensko strategická situace ve střední Evropě v 60. letech, problematika jaderných zbraní a jejich nosičů. Samostatná kapitola je věnována sovětským pokusům o rozmístění svých jednotek na území ČSSR ještě před operací Dunaj. Závěrečná kapitola se zabývá reorganizací ČSLA, vytvořením CGV a reakcí NATO na změněnou koncentraci vojsk na hranicích obou bloků.
|
|
|
Helsinská konference a studená válka
Hannibal, Marek ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
V předkládané diplomové práci zpracovávám téma Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, která se uskutečnila v letech 1973-1975. Snahy o svolání bezpečnostní konference se datují od padesátých let, kdy Sovětský svaz vyzval evropské země k účasti na konferenci, která by vyřešila bezpečnostní situaci v Evropě. V mém výzkumu si kladu otázku, jaké motivy vedly Sovětský svaz ke svolání konference a jaké byly příčiny nezdaru těchto iniciativ. Dokazuji, že snahou Sovětského svazu nebylo primárně uzavření kolektivní smlouvy, ale v různé míře oslabení Západu. V chronologickém pořadí sleduji vývoj vztahů mezi Varšavskou smlouvou a Severoatlantickou aliancí v průběhu šedesátých let, které vedly ke svolání konference v roce 1973. Dále se zabývám zájmy skupin států v průběhu konference a analyzuji jejich úlohu v procesu přijímání Závěrečného aktu.
|
|
|
Vztah mezi Ruskou federací a Severoatlantickou aliancí
Recinová, Pavla ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Předkládaná bakalářská práce s názvem Vztah mezi Ruskou federací a Severoatlantickou aliancí si klade za cíl deskripci a analýzu vývoje a dialogu mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskou federací. Důraz je kladen na rozbor klíčových událostí, v nichž se společně oba aktéři angažovali. Podrobněji je analyzován vývoj vzájemných vazeb mezi Severoatlantickou aliancí a Sovětským svazem v době studené války a následný proces utváření bilaterálních vztahů mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskou federací. Zvláštní pozornost je věnována charakteristice Severoatlantické aliance a Varšavské smlouvy, zejména jejich vzniku, struktuře, strategii a cílům. Práce se také dotýká všech strategických koncepcí Severoatlantické aliance a ruských vojenských doktrín od přelomu tisíciletí. Z teoretických a praktických hledisek je následně vyhodnocen přínos členství zemí ve vojensko-politických uskupeních. Klíčová slova Ruská federace, Severoatlantická aliance, Svaz sovětských socialistických republik, Varšavská smlouva, Washingtonská smlouva, bilaterální vztahy, kolektivní bezpečnost, vojenské doktríny, strategické koncepce, summity NATO
|
|
|
Příprava České republiky na vstup do NATO v letech 1993 - 1999
Stárek, Ondřej ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce se zabývá přípravou České republiky na vstup do Organizace Severoatlantické smlouvy s důrazem na roky 1993-1999, a to zejména z hledisek zahraničněpolitických, vnitropolitických a z pohledu vnější bezpečnosti státu. Studie si klade za cíl přiblížit důvody snahy České republiky stát se členem NATO a nastínit podmínky, které musela splnit v souvislosti s přípravou svého vstupu do Aliance ve zmíněném období. Zmiňuje události, které přístupový proces ovlivnily, a rozpory, které se v rámci procesu přistoupení objevily, a snaží se je pojmenovat. Současně práce předkládá nástin mezinárodně politických vztahů ve druhé polovině 20. století, které jsou základem pro pochopení snahy České republiky stát se plnohodnotným členem NATO. Autor pokládá dvě otázky. "Které události zásadně ovlivnily přípravu a vstup České republiky do NATO?" a "Jaké postoje a rozpory se vstupem související se objevily v oblasti zahraniční politiky a vnější bezpečnosti státu v rámci ČR během tohoto procesu?" Práce by měla poskytnout odpovědi jak na základě teoretických zdrojů, tak na základě osobních výpovědí přímých účastníků procesu přistoupení, které autor oslovil.
|
host ::
RSS.